V Británii a v Nizozemsku zazněla omluva. Jde o nucené adopce z minulosti. Nucená adopce znamená: Úřady vzaly matkám děti proti jejich vůli. V Británii se to dělo mezi roky 1949 a 1976. Úřady tehdy vzaly 185.000 dětí. Matky byly mladé a svobodné.
Premiér Keir Starmer mluvil v parlamentu. Parlament je místo, kde politici tvoří zákony. Starmer označil minulost za velkou ostudu. Církev a stát vyvíjely na matky velký tlak. Mnoho matek bylo smutných a osamělých. Stát nyní dává 4 miliony liber na pomoc.
Také Nizozemsko prosí o odpuštění. V Nizozemsku se to stalo 15.000 matkám. Dělo se to mezi roky 1956 a 1984. Státní tajemnice Claudia van Bruggen mluvila k obětem. Řekla: To utrpení se nikdy nemělo stát. Obě země chtějí obětem pomoci hledat rodiny.
