Vojenská eskalace v Íránu má přímý dopad na světovou ekonomiku a stále více zatěžuje spotřebitele v Evropě. Zvláště znatelný je tento vývoj na čerpacích stanicích: cena nafty ve středu ráno mnohde překročila hranici dvou eur za litr. Experti jako ekonom Martin Lück předpovídají, že nejistota na trzích se surovou ropou by mohla krátkodobě až střednědobě vést k trvalému zvyšování cen, což posiluje obavy obyvatelstva z inflace. V Rakousku se podle aktuálních průzkumů velká část občanů obává výrazného snížení své kupní síly.
Kromě přímých nákladů na energie varují odborníci před řetězovou reakcí u cen potravin. Protože zemědělská výroba i logistické řetězce silně závisejí na nákladech na pohonné hmoty a energie, je zdražení základních potravin pravděpodobné. Politicky se dostává německá spolková vláda pod tlak. Aliance Sahra Wagenknecht (BSW) obviňuje Spolkovou republiku z toho, že nepřipravila dostatečná opatření pro zajištění zásob pohonných hmot a plynu. Mluvčí strany kritizoval, že strategické rezervy nemusí stačit k překonání delší krize bez masivních cenových výkyvů.
Na rozdíl od celkově ponuré nálady ve spotřebitelské ekonomice se německý automobilový průmysl jeví v současnosti jako odolný. Nejnovější údaje ukazují, že nálada v tomto odvětví i přes geopolitická rizika mírně stoupá, což je přičítáno především stabilizovaným dodavatelským řetězcům a silné exportní poptávce. Nejistota ohledně délky konfliktu však zůstává určujícím faktorem pro další ekonomický výhled roku 2026.
