Grónsko se stalo ústředním dějištěm mezinárodní mocenské politiky. Prezident USA, Donald Trump, podle zpráv potvrdil svůj zájem o koupi ostrova Spojenými státy. Tyto snahy se setkaly s jasným odmítnutím v Dánsku i v samotném Grónsku. Ambice však poukazují na obrovský strategický význam této oblasti.
Kvůli změně klimatu a tání ledu se Arktida stává stále přístupnější. To otevírá nové obchodní cesty přes Severní ledové moře a umožňuje přístup k rozsáhlým ložiskům surovin. V Grónsku se předpokládají významná naleziště 'Seltenen Erden', které jsou klíčové pro moderní technologie a energetickou transformaci. Kromě USA projevují rostoucí zájem o přítomnost v Arktidě i Čína a Rusko, což vyvolává bezpečnostní obavy na Západě.
Vojenský význam Grónska se ukazuje zejména skrze leteckou základnu Thule, která je důležitým opěrným bodem pro systém včasného varování USA před raketovými útoky. I další západní partneři jsou v regionu aktivní. Například německá armáda, 'Bundeswehr', provádí v Grónsku cvičení, aby ověřila svou schopnost působit v extrémních klimatických podmínkách. Zatímco místní vláda v 'Nuuk' chce podpořit ekonomický rozvoj, zároveň zdůrazňuje svou touhu po 'Souveränität' a mírovém využívání Arktidy. Geopolitická dynamika však nutí autonomní region, aby se musel umístit mezi zájmy velmocí.
