V Pekingu, ve Velkém sále lidu, začalo ve čtvrtek každoroční zasedání Celostátního lidového shromáždění. Před zhruba 2 800 delegáty přednesl premiér Li Qiang zprávu vlády, která znamená odklon od dosavadních ambicí pro růst. Stanovením cílového rozpětí pro hrubý domácí produkt (HDP) mezi 4,5 a 5 procenty reaguje vedení státu na přetrvávající strukturální problémy, jako je krize na trhu s nemovitostmi a slabá domácí spotřeba.
Navzdory ekonomickým výzvám plánuje Čínská lidová republika masivní modernizaci armády. Rozpočet na obranu má v roce 2026 vzrůst asi o sedm procent na přibližně 239 miliard eur. Čína tak stále disponuje druhým největším vojenským rozpočtem na světě po Spojených státech. Li Qiang ve své zprávě zdůraznil také záměr rozhodně prosazovat ‚znovusjednocení‘ s Tchaj-wanem a stavět se proti jakýmkoli snahám o nezávislost nebo vnějšímu vměšování.
Politickou agendu v Pekingu doprovází ostrá kritika z Washingtonu. Americký prezident Donald Trump na tiskové konferenci označil evropskou energetickou politiku a nákup čínských větrných turbín za chybná rozhodnutí. Obvinil Čínu, že tyto technologie sice ve velkém exportuje, ale ve své vlastní zemi se primárně spoléhá na konvenční nosiče energie. Odborníci toto tvrzení vyvracejí a poukazují na vedoucí úlohu Číny v rozvoji obnovitelných zdrojů energie doma i v zahraničí.
