Přestože má Evropská unie asi 450 milionů obyvatel a značný ekonomický výkon, čelí strukturální závislosti na Spojených státech. V klíčových sektorech, jako je obrana, finance a digitální infrastruktura, mají USA významné páky. Například evropská obranná schopnost je bez americké podpory v oblastech průzkumu a jaderného odstrašení v současnosti stěží představitelná. Rovněž v digitálním prostoru dominují americké koncerny ve vytváření hodnot u cloudových služeb a umělé inteligence, což Evropu tlačí hlavně do role spotřebitele.
Paralelně s tím ekonomové jako David McWilliams analyzují zásadní význam peněz pro lidskou civilizaci. Ve svém díle „Money“ popisuje peníze nejen jako prostředek směny, ale i jako sociální katalyzátor, který může formovat společnosti, nebo při nestabilitě vést k jejich pádu. Tuto historickou perspektivu doplňují ohlédnutí na zavedení hotovostního eura, které se zavedením takzvaných „starterkits“ v roce 2001 stalo historickým zlomem v evropské měnové architektuře.
Pro Německo se rýsuje smíšený obraz. Zatímco američtí ekonomové jako Kenneth Rogoff varují před ekonomickým úpadkem a naléhají na reformy byrokracie a cen energií, základní výkonnost německého průmyslu je stále hodnocena jako robustní. Přesto transatlantické blokové uspořádání a technologické závislosti zvyšují tlak na evropské politiky, aby si vyvinuly vlastní strategickou autonomii.
