Politická situace v Íránu se podle zpráv o rozsáhlém potlačení nedávných masových protestů zhoršila. Ve Washingtonu vyzval Reza Pahlaví, syn šáha svrženého v roce 1979, mezinárodní společenství k 'cílené intervenci'. Zdůraznil, že to nevyžaduje pozemní jednotky, ale podporu, která oslabí státní aparát a urychlí kolaps režimu. Pahlaví se v tomto vidí v jedinečné pozici, aby vedl následnou vládu.
Zároveň aktivisté a organizace pro lidská práva, jako je Amnesty International, hlásí masivní násilí ze strany bezpečnostních složek. Stovky lidí byly svévolně zatčeny a existuje mnoho obětí na životech. V mnoha částech země zůstává internet zablokován, což ztěžuje získávání informací. Exulantka žijící v Hamburku například popsala nejistotu ohledně osudu svých příbuzných v domovině.
Na diplomatické úrovni je patrné hluboké rozdělení. Zatímco americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu demonstrují úzkou koordinaci a naznačují vojenské údery proti íránskému jadernému programu a podporu demonstrantům, Moskva varuje před další eskalací. Ruský prezident Vladimir Putin se podle Kremlu snaží o zprostředkování, aby snížil napětí v regionu. Rusko navíc odsoudilo hrozby USA jako kontraproduktivní.
