Nedávný konflikt na Blízkém východě způsobil prudký nárůst cen u čerpacích stanic ve střední Evropě. V Jižním Tyrolsku a částech Německa již byla překročena hranice dvou eur za litr nafty. Tato situace vyvolala intenzivní politickou debatu o vládních protiopatřeních a o tom, zda jsou cenové skoky oprávněné.
Rakouský ministr hospodářství Wolfgang Hattmannsdorfer nařídil rozšíření analýzy cen pohonných hmot. Bude se zkoumat, zda ropné koncerny spravedlivě přenášejí zvýšené ceny ropy, nebo zda současné geopolitické napětí nezneužívají k neúměrnému zvyšování ziskových marží. Také německá ministryně hospodářství Katherina Reiche oznámila kontrolu hospodářské soutěže, aby se předešlo možné manipulaci trhu. Ministr financí Lars Klingbeil varoval průmysl před zneužíváním krizové situace.
Zatímco autokluby jako ARBÖ požadují státní cenový strop, německá spolková vláda momentálně odmítá obnovení slevy na dani z paliva, která platila v roce 2022. Průmyslová sdružení naopak naléhají na dlouhodobé reformy, aby se snížila závislost na fosilních palivech a strukturálně odlehčilo ekonomice. Křesťanští demokraté (CDU) se mezitím vyslovují pro flexibilní snížení daně z pohonných hmot, pokud ceny dosáhnou extrémně vysokých úrovní. Experti varují, že pokud by krize v Íránu a blokáda důležitých obchodních tras, jako je Hórmuzský průliv, přetrvávaly, hrozil by další nárůst inflace, který by mohl ovlivnit i ceny potravin.
