V bezprecedentní vojenské eskalaci provedly Spojené státy a Izrael od 28. února 2026 masivní letecké a raketové útoky na cíle po celém Íránu. Podle oficiálního potvrzení z Teheránu přitom zemřel dlouholetý nejvyšší vůdce, Ajatolláh Alí Chameneí. Útoky, které jsou hodnoceny jako 'úder dekapitace' proti centru moci Islámské republiky, byly cíleny na vládní budovy, jaderná zařízení, jako jsou ta v Isfahánu, a vojenská velitelství. Kromě Chameneího bylo podle zpráv zabito i mnoho dalších vysoce postavených členů vedení, včetně náčelníka generálního štábu Abdolrahima Mussávího a velitele Revolučních gard Mohammada Pakpura.
Dočasnou politickou moc v zemi převzala tříčlenná přechodná rada, kterou tvoří prezident Massúd Pezeschkian, šéf justice Gholám-Hussein Mohsení-Edžehí a Alí Arafí. Uprostřed vojenských střetů začala debata o trvalém nástupci Chameneího. Za potenciálního favorita je považován jeho syn Modžtabá Chameneí, který má mít širokou podporu v konzervativních a náboženských kruzích. Zároveň vystupuje jako vlivný hráč Alí Lárídžání, tajemník Nejvyšší rady národní bezpečnosti, který odmítá jednání s USA v této době.
Dopady konfliktu jsou patrné po celém světě. Zatímco Írán reagoval protiútoky na Izrael a americké základny v regionu, mezinárodní finanční trhy se propadly do turbulence. Obzvláště silně byla zasažena jihokorejská burza, kde index Kospi masivně klesl. Bezpečnostní úřady zároveň varují před zvýšeným rizikem kybernetických útoků z Íránu, které by se mohly zaměřit zejména na západní finanční sektor. Humanitární situace se viditelně zhoršuje; podle humanitárních organizací již bojům podlehly stovky civilistů.
